Eliška Dvořák avatar

Eliška Dvořák

CZ flag

Adrenalin při parforsním honu teče proudem


Parforsní hony pořádané v dnešní době jsou až na výjimky simulací původních parforsních honů. Jde o jízdu na koních za smečkou loveckých psů, kteří sledují uměle založenou stopu. S Ing. Bořkem Bierhanzlem z Březnice na Příbramsku jsme hovořili o tom, jak tyto hony již 16 let organizuje. V čem spočívá vámi pořádaný parforsní hon? Jak lze popsat základní princip? Parforsní hon dnes již není lovem, jde v podstatě o sport. Je to sportovní jízda na koni vedoucí terénem, takzvaně cross country. Sám hon je přibližně dvacetikilometrová trať rozdělená do pěti až šesti úseků, v nichž jsou různé terénní překážky. Nakape se barva nebo jiná pachová stopa, na kterou se vypustí smečka psů a tu sleduje skupina jezdců – takzvaný lovecký lot. Tím se simuluje lov, při němž byla kdysi štvána zvěř. Co je hlavním cílem takového parforsního honu? Podstatou je zážitek z jízdy. Ten může plynout jak z překonávání překážek, tak z pozorování práce psů. Nemá to být dostih jako Velká pardubická, kde jde o to být v cíli první. Je to o tom užít si jízdu na koni a s tím spojený adrenalin – jak svůj, tak koní a smečky. Adrenalin je při parforsním honu všudypřítomný a jestli má někdo takové situace rád, tak na honu se ho vysloveně „lijí kýble“. Podle mě je to neopakovatelný zážitek. Pokud se podíváme do historie, například Niccolò Machiavelli píše ve své knize Vladař, že mladý panovník se má co nejvíce věnovat lovu, protože je to mírová příprava mladých šlechticů na válku. Parforsní hony vlastně napodobovaly jízdu lehké kavalerie. Ze své zkušenosti mohu potvrdit, že dostat doslova klackem přes hubu, se vám při jízdě lesem stává vcelku pravidelně… Kdy a jak vznikl nápad pořádat parforsní hony v našich podmínkách? U nás je děláme šestnáct let. Nápad vznikl asi rok předtím, když za mnou přišel jeden kamarád Jindřich Pokorný s otázkou, jestli bychom na našich pozemcích měli vhodné terény, kde by bylo možné tyto hony pořádat, a jestli znám někoho, kdo by se chtěl zapojit. Sám byl s hercem a milovníkem koní Václavem Vydrou na parforsním honu v Hessenhagenu v Německu a byl z něho tak nadšený, že si řekl, že ho zorganizuje také. Jsem z koňařské a myslivecké rodiny, odjakživa jsem se věnoval myslivosti a měl koně. Když jsem viděl parforsní hon a zvlášť, když jsem ho poprvé zažil v Irsku, byl jsem z něho úplně konsternovaný. Slovo dalo slovo a s Jindřichem jsme si řekli, že do toho půjdeme. První hon, který jsme uspořádali, byl dvoudenní – s jednou stopou u nás a druhou u Johannese Lobkowicze v Drahenicích. Rodina Johannese Lobkowicze byla na začátku patronem několika prvních ročníků v Drahenicích a Martinicích. V kulisách drahenického zámku probíhalo i slavnostní zahájení a ukončení honu. Asi před šesti lety se Johannes přestal do organizace zapojovat, takže od té doby vše uskutečňujeme již jen v Martinicích ve své režii. Johannes Lobkowicz se ale akcí nadále účastní jako aktivní jezdec. Kdo stojí za pořádáním parforsních honů? Podle tradice je pořadatelem pán honu a ten také hradí náklady. Z tohoto titulu hon organizujeme, respektive pány honu jsme já, Václav Vydra a Jan Vedral. Vše, co se týče technické přípravy akce, je na mně, včetně vytvoření stopy, zajištění ubytovacího a cateringového zázemí a tak podobně. Za roky, co se tomu věnuji, je to už docela rutina, nicméně stále jde o náročnou práci. Fungujeme jako rodinná firma, takže zapojuji i děti. Hlavně dcera bývá aktivní účastnicí coby stopařka.

Adrenalin při parforsním honu teče proudem
Adrenalin při parforsním honu teče proudem
Adrenalin při parforsním honu teče proudem

10

No comments yet
Eliška Dvořák avatar

Eliška Dvořák

CZ flag

Другие записи

Den lesů nové generace: Jihočeši zvou 5. října do lesa i do muzea Pro jihočeské návštěvníky Dne lesů nové generace připravují Lesy ČR na sobotu 5. října před zámkem Ohrada a v lesích u Bezdreva trasu, na které si mohou lidé vyzkoušet třeba měření dřeva, výrobu oplůtků nebo sběr osiva. „Seznámí se s výchovou lesa a různými způsoby jeho obnovy, uvidí v akci koně a vysvětlíme, proč v lesích ponecháváme biotopové stromy. Na místo je v určených intervalech sveze od zámku Ohrada speciální autobusová lesnická linka,“ říká Kamil Bjaček, jihočeský ředitel Lesů ČR. Někdo určitě zkusí střelbu ze vzduchovek pod vedením lektorů Českého střeleckého svazu, jiného zaujmou letové ukázky dravců nebo soutěž zručnosti profesionálních dřevorubců. „Seznámíme i s historií a současností chovu zvěře v historických hlubockých oborách,“ dodává Bjaček. Program bude pokračovat také v areálu Národního zemědělského muzea na Ohradě. Návštěvníky čeká mobilní laboratoř Akademie věd ČR nebo stánky s lesní pedagogikou. „Lesy České republiky jsou naším významným partnerem. Podporují naši muzejní činnost, zejména restaurování sbírkových předmětů či vzdělávací akce. Jsem opravdu hrdý na to, že se nám podařilo skloubit dvě regionální lesnické akce – Den lesů nové generace a Lesnické dny Národního zemědělského muzea Ohrada. Spojujeme síly, abychom ukázali veřejnosti práci lesníků a zdůraznili význam hospodářských lesů v historii, současnosti i budoucnosti. Doufám, že jsme zahájili novou lesnickou tradici — atraktivní akci nejen pro laickou veřejnost, ale i pro všechny naše kolegy, lesníky,“ říká Václav Kinský, ředitel muzea lesnictví, myslivosti a rybářství na Ohradě, pobočky Národního zemědělského muzea. Hlavní program bude v sobotu 5. října od 10 do 16 hodin, ale už na pátek je připravené zábavné i naučné dopoledne pro školy. Více informací zájemci najdou na webových stránkách Národního zemědělského muzea i na speciálním webu Lesů ČR www.sazimelesynovegenerace.cz https://youtu.be/ZPADTrUHPCM?si=5615VRjrzqwXPaYU

Post: 19 September 2024

Eliška Dvořák

Od čtvrtka 12. září do čtvrtka 19. září do 18:00 můžete hlasovat v V. kole soutěže Rarita roku 2024.
Do tohoto kola bylo přihlášeno celkem 11 srnčích trofejí, které si můžete prohlédnout v připojené galerii.
Výsledky hlasování budou zveřejněny společně s výsledky hlasování odborné poroty v říjnovém Světě myslivosti a na internetových stránkách Světa myslivosti.

https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/rarita-roku-2024-v-kolo-muzete-hlasovat

Od čtvrtka 12. září do čtvrtka 19. září do 18:00 můžete hlasovat v V. kole soutěže Rarita roku 2024. Do tohoto kola bylo přihlášeno celkem 11 srnčích trofejí, které si můžete prohlédnout v připojené galerii. Výsledky hlasování budou zveřejněny společně s výsledky hlasování odborné poroty v říjnovém Světě myslivosti a na internetových stránkách Světa myslivosti. https://www.svetmyslivosti.cz/zpravy/rarita-roku-2024-v-kolo-muzete-hlasovat

Post: 17 September 2024

Eliška Dvořák

Myslivecká statistika 2023/2024 – opět padly nové rekordy
Myslivecký rok 2023/2024 byl velmi bohatý na úlovky spárkaté zvěře – opět byly posunuty hranice rekordů. Nové historicky nejvyšší odstřely byly zaznamenány u zvěře jelení, daňčí, mufloní a černé.
V mysliveckém roce 2023/2024 byl evidován nový rekordní odstřel jelení zvěře ve výši 35 779 kusů, meziročně došlo k nárůstu o 2895 kusů. Daňčí zvěře bylo uloveno 45 335 kusů, oproti předchozímu období o 17,3 % (6682 kusů) více, a šlo tak také o nejvyšší úlovek v historii. U mufloní zvěře došlo k nárůstu o 788 kusů na 11 033 kusů, což představovalo rovněž novou rekordní hodnotu. V rámci srnčí zvěře došlo k navýšení odstřelu o poměrně významných 9,5 % na 124 897 kusů. Odstřel černé zvěře (prase divoké) ve výši 258 253 kusů zaznamenal taktéž výrazný meziroční nárůst o 80 376 kusů (+45,2 %). Počet ulovených jelenů sika dosáhnul 22 829 kusů, jednalo se tak o nejvyšší odstřel tohoto menšího jelena v historii.
U zajíců bylo evidováno zvýšení odstřelu o 7008 kusů (+20,8 %) na 40 699. U naší nejvýznamnější pernaté zvěře došlo naopak k poklesu úlovků na podprůměrné hodnoty. V minulé lovecké sezoně 2023/2024 byl u bažantů zaznamenán odstřel ve výši 370 284, tedy o 8065 kusů meziročně méně. Větší pokles odstřelu na 201 582 kusů (-9,0 %) nastal u kachny divoké.
„V minulé lovecké sezoně byly evidovány rekordní odstřely u více druhů srstnaté zvěře. Úlovky pernaté zvěře, jako jsou bažanti a divoké kachny, lze naopak označit za podprůměrné,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ.
V mysliveckém roce 2023/2024 bylo na území Česka 5765 honiteb, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Honitby zaujímaly plochu 6 873 641 ha. Počet držitelů platných loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 152 na 88 337, a u tohoto ukazatele tak pokračoval sestupný trend. Počet psů s loveckou upotřebitelností se snížil na 29 738. Největší skupinu z nich tvořili ohaři (33,0 %), nejméně byli zastoupeni severští psi (0,3 %).

Myslivecká statistika 2023/2024 – opět padly nové rekordy Myslivecký rok 2023/2024 byl velmi bohatý na úlovky spárkaté zvěře – opět byly posunuty hranice rekordů. Nové historicky nejvyšší odstřely byly zaznamenány u zvěře jelení, daňčí, mufloní a černé. V mysliveckém roce 2023/2024 byl evidován nový rekordní odstřel jelení zvěře ve výši 35 779 kusů, meziročně došlo k nárůstu o 2895 kusů. Daňčí zvěře bylo uloveno 45 335 kusů, oproti předchozímu období o 17,3 % (6682 kusů) více, a šlo tak také o nejvyšší úlovek v historii. U mufloní zvěře došlo k nárůstu o 788 kusů na 11 033 kusů, což představovalo rovněž novou rekordní hodnotu. V rámci srnčí zvěře došlo k navýšení odstřelu o poměrně významných 9,5 % na 124 897 kusů. Odstřel černé zvěře (prase divoké) ve výši 258 253 kusů zaznamenal taktéž výrazný meziroční nárůst o 80 376 kusů (+45,2 %). Počet ulovených jelenů sika dosáhnul 22 829 kusů, jednalo se tak o nejvyšší odstřel tohoto menšího jelena v historii. U zajíců bylo evidováno zvýšení odstřelu o 7008 kusů (+20,8 %) na 40 699. U naší nejvýznamnější pernaté zvěře došlo naopak k poklesu úlovků na podprůměrné hodnoty. V minulé lovecké sezoně 2023/2024 byl u bažantů zaznamenán odstřel ve výši 370 284, tedy o 8065 kusů meziročně méně. Větší pokles odstřelu na 201 582 kusů (-9,0 %) nastal u kachny divoké. „V minulé lovecké sezoně byly evidovány rekordní odstřely u více druhů srstnaté zvěře. Úlovky pernaté zvěře, jako jsou bažanti a divoké kachny, lze naopak označit za podprůměrné,“ říká Josef Kahuda z oddělení statistiky zemědělství a lesnictví ČSÚ. V mysliveckém roce 2023/2024 bylo na území Česka 5765 honiteb, z toho 196 obor a 284 bažantnic. Honitby zaujímaly plochu 6 873 641 ha. Počet držitelů platných loveckých lístků trvale vykonávajících v honitbě právo myslivosti meziročně klesl o 152 na 88 337, a u tohoto ukazatele tak pokračoval sestupný trend. Počet psů s loveckou upotřebitelností se snížil na 29 738. Největší skupinu z nich tvořili ohaři (33,0 %), nejméně byli zastoupeni severští psi (0,3 %).

Post: 5 September 2024

Eliška Dvořák

Namibie plánuje odstřel 723 divokých zvířat, včetně 83 slonů. Jejich maso chce rozdat lidem, kteří se kvůli vleklému suchu na jihu Afriky potýkají s nedostatkem potravin. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo namibijské ministerstvo životního prostředí.
Zvířata budou ulovena v přírodních parcích a regionech, kde podle úřadů jejich počet převyšuje zásoby vody a kapacitu pastvin v oblasti. Jižní Afrika se potýká s nejhorším suchem za poslední desetiletí. Namibie vyčerpala minulý měsíc 84 procent svých potravinových zásob, uvedly úřady OSN.
Podle těchto údajů se dá očekávat, že téměř polovina obyvatel Namibie se bude v nadcházejících měsících potýkat s nedostatkem potravin. „Za tímto účelem bude utraceno 83 slonů z vytipovaných oblastí a maso bude přiděleno na program pomoci proti suchu,“ stojí v prohlášení ministerstva životního prostředí.
Namibie vedle slonů plánuje odstřelit 30 hrochů, 60 buvolů, 50 antilop impala, 100 pakoňů žíhaných, 300 zeber a 100 antilop losích. Profesionální lovci a společnosti najaté vládou už ulovili 157 zvířat, z nichž bylo získáno více než 56 800 kilogramů masa.
Odhaduje se, že v chráněné oblasti rozkládající se na území pěti jihoafrických zemí - Zimbabwe, Zambie, Botswany, Angoly a Namibie - žije více než 200 000 slonů, což z tohoto regionu činí domov jedné z největších sloních populací na světě, píše agentura Reuters. Ale například v loňském roce uhynuly v Botswaně a Zimbabwe stovky slonů v důsledku sucha.

Namibie plánuje odstřel 723 divokých zvířat, včetně 83 slonů. Jejich maso chce rozdat lidem, kteří se kvůli vleklému suchu na jihu Afriky potýkají s nedostatkem potravin. Podle agentury Reuters to v pondělí oznámilo namibijské ministerstvo životního prostředí. Zvířata budou ulovena v přírodních parcích a regionech, kde podle úřadů jejich počet převyšuje zásoby vody a kapacitu pastvin v oblasti. Jižní Afrika se potýká s nejhorším suchem za poslední desetiletí. Namibie vyčerpala minulý měsíc 84 procent svých potravinových zásob, uvedly úřady OSN. Podle těchto údajů se dá očekávat, že téměř polovina obyvatel Namibie se bude v nadcházejících měsících potýkat s nedostatkem potravin. „Za tímto účelem bude utraceno 83 slonů z vytipovaných oblastí a maso bude přiděleno na program pomoci proti suchu,“ stojí v prohlášení ministerstva životního prostředí. Namibie vedle slonů plánuje odstřelit 30 hrochů, 60 buvolů, 50 antilop impala, 100 pakoňů žíhaných, 300 zeber a 100 antilop losích. Profesionální lovci a společnosti najaté vládou už ulovili 157 zvířat, z nichž bylo získáno více než 56 800 kilogramů masa. Odhaduje se, že v chráněné oblasti rozkládající se na území pěti jihoafrických zemí - Zimbabwe, Zambie, Botswany, Angoly a Namibie - žije více než 200 000 slonů, což z tohoto regionu činí domov jedné z největších sloních populací na světě, píše agentura Reuters. Ale například v loňském roce uhynuly v Botswaně a Zimbabwe stovky slonů v důsledku sucha.

Post: 29 August 2024

Eliška Dvořák

Daňčí plátky s restovanou paprikou
800 g daňčí kýty bez kosti, 1 zelená a 1 žlutá masitá paprika, 1 šalotka, 2 stroužky česneku, 300 ml zvěřinového vývaru, 100 ml smetany na šlehání, 2 lžíce másla, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce hladké mouky, lžíce krystalového cukru, lžíce balzamikového octa, směs jemně mletého koření na zvěřinu, sůl

Odblaněnou daňčí kýtu nakrájíme na silnější plátky, přes fólii naklepeme, posypeme kořením, osolíme a odložíme stranou. Ve velké hluboké pánvi rozehřejeme olej, vložíme okořeněné plátky, opékáme z každé strany asi 2 až 3 minuty a odložíme je stranou. Do pánve přidáme lžíci másla, vsypeme na plátky nakrájenou šalotku, nadrobno nakrájený česnek a na proužky nakrájenou papriku a restujeme asi 2 až 3 minuty, až paprika změkne. Orestovanou papriku odložíme stranou a udržujeme ji teplou. Do pánve přidáme lžíci másla, vsypeme mouku a připravíme světlou jíšku. Poté zašleháme cukr a balzamikový ocet a necháme ocet krátce odpařit. Zalijeme vývarem, prošleháme a asi 10 minut povaříme. Nakonec vlijeme smetanu a krátce povaříme. Dochutíme cukrem a solí. Do omáčky vrátíme odložené plátky a v omáčce je krátce prohřejeme.
Daňčí plátky podáváme s restovanou paprikou, vhodnou přílohou je bramborová kaše.

Daňčí plátky s restovanou paprikou 800 g daňčí kýty bez kosti, 1 zelená a 1 žlutá masitá paprika, 1 šalotka, 2 stroužky česneku, 300 ml zvěřinového vývaru, 100 ml smetany na šlehání, 2 lžíce másla, 2 lžíce olivového oleje, 2 lžíce hladké mouky, lžíce krystalového cukru, lžíce balzamikového octa, směs jemně mletého koření na zvěřinu, sůl Odblaněnou daňčí kýtu nakrájíme na silnější plátky, přes fólii naklepeme, posypeme kořením, osolíme a odložíme stranou. Ve velké hluboké pánvi rozehřejeme olej, vložíme okořeněné plátky, opékáme z každé strany asi 2 až 3 minuty a odložíme je stranou. Do pánve přidáme lžíci másla, vsypeme na plátky nakrájenou šalotku, nadrobno nakrájený česnek a na proužky nakrájenou papriku a restujeme asi 2 až 3 minuty, až paprika změkne. Orestovanou papriku odložíme stranou a udržujeme ji teplou. Do pánve přidáme lžíci másla, vsypeme mouku a připravíme světlou jíšku. Poté zašleháme cukr a balzamikový ocet a necháme ocet krátce odpařit. Zalijeme vývarem, prošleháme a asi 10 minut povaříme. Nakonec vlijeme smetanu a krátce povaříme. Dochutíme cukrem a solí. Do omáčky vrátíme odložené plátky a v omáčce je krátce prohřejeme. Daňčí plátky podáváme s restovanou paprikou, vhodnou přílohou je bramborová kaše.

Post: 27 August 2024

Eliška Dvořák

Scan the QR code on your phone to download