Českomoravská myslivecká jednota: Jak se Evropané staví k lovu zvěře Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře. Hladinu veřejného mínění a diskusí občas rozvíří téma myslivosti a lovu zvěře. Nejlépe když se přihodí nějaká nešťastná událost či nehoda, nebo se alespoň někdo dopustí pytláctví. Myslivci pak v tom lepším případě čtou v diskusích pod články a na sociálních sítích spoustu negativních a myslivost zavrhujících příspěvků, mnohdy velmi vyhrocených. V tom horším jim někdo zničí posed nebo jiné myslivecké zařízení, případně posprejuje auta na parkovišti během výstavy věnované myslivosti. Snadno vznikne dojem, že veřejnost myslivost a myslivce odmítá až nesnáší. Slabší povahy by se téměř mohly za svoji příslušnost k mysliveckému stavu stydět, místo aby na ni byli patřičně hrdí. Získat potřebnou kvalifikaci a složit potřebné zkoušky není vůbec jednoduché. Obdobné zkušenosti mají myslivci a lovci z ostatních evropských zemí a o veřejném vnímání tohoto odvětví hospodaření v krajině se vedou diskuse na mezinárodní úrovni. S cílem zjistit, jak skutečně vnímá evropská veřejnost myslivost a lov zvěře zadala Evropská federace pro lov a ochranu přírody (FACE) ve spolupráci s partnerskými organizacemi mezinárodní průzkum veřejného mínění. Průzkum byl proveden nezávislou agenturou YouGov v pěti státech Evropy a osloveno bylo více než 7000 respondentů. Důraz byl kladen na přijatelnost legálního lovu zvěře, domácího i mezinárodního, a také na uchovávání trofejí zvěře, získaných legálním regulovaným způsobem. Výsledky průzkumu ukázaly, že většina občanů EU lov akceptuje. 77 % respondentů souhlasí s lovem a uchováváním trofejí, nebo je neutrálních. Pouze 23 % bylo proti. Z výsledků průzkumu rovněž vyplývá, že snahy o zákaz dovozu trofejí, které proběhly v několika národních parlamentech členských zemí a byly zdůvodňovány požadavkem veřejného mínění, nemají reálný základ a nejsou veřejností podporovány. Takové omezení lovu by naopak mělo negativní dopad na ochranu přírody, místní komunity, ekonomiku a biologickou rozmanitost. V informačním dokumentu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se uvádí, že "lov zvěře může přinášet a přináší kriticky potřebné pobídky a příjmy pro vlády, soukromé subjekty a podniky a komunitní vlastníky půdy, aby zachovali a obnovili divokou zvěř jako způsob využití půdy a prováděli ochranářská opatření."
2