Myslivecké zvyky – All 22

News

Myslivecké zvyky a tradice - přijímání mezi myslivce
Přijímání mezi myslivce je poměrně novodobý zvyk, který obohatil myslivecké tradice v naší zemi. V podvědomí myslivecké veřejnosti se nesprávně tato ceremonie uvádí jako „Pasování na myslivce“.

Myslivcem se člověk nestane po složení zkoušky z myslivosti a přijetím mezi myslivce.

Myslivcem se člověk stane až po mnohaleté praxi, obětavému přístupu k ochraně přírody, citlivému přístupu ke zvěři a správnému provádění výkonu práva myslivosti 
 

Přijímání mezi myslivce je obdoba zvyků pocházejících z 19. století, tehdy byl tento slavnostní ceremoniál znám jako: „vyzbrojení“, „ozbranění“ a „přijetí v počet myslivců“.

Celý ceremoniál má samozřejmě svá pravidla a zvyklosti. Přijímání mezi myslivce většinou provádí myslivecký hospodář, společně s předsedou MS a nejstarším myslivcem. Na stůl vyzdobený úlomky se položí myslivcova zbraň, borlice, tesák a přijímací glejt s myslivcovým jménem. 

Na zahájení celého aktu se troubí  „Pozor! Pozor si dej !“. Myslivec přistoupí ke stolu a poklekne na pravé koleno. Zazní fanfára „Lovu zdar“. Uvedení ceremoniáři pomocí loveckého tesáku dávají symbolické údery na myslivcovo rameno s následující řečí:

„ První úder k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati“
„ Druhý dávám k poctě české myslivosti, chraň ji vždycky s pevnou bedlivostí“
„ Třetí vedu jménem mysliveckých druhů, s přáním Myslivosti zdar buď vítán v našem kruhu“
Po ukončení ceremoniálu se troubí „ Halali“ a na závěr „ Lovu Zdar“
Následuje gratulace od všech přítomných myslivců a slavnostní přípitek. Přijímání mezi myslivce lze provádět pouze jednou za myslivcův život. Upomínkou na tento nezapomenutelný akt je přijímací glejt.

Myslivecké zvyky a tradice - přijímání mezi myslivce Přijímání mezi myslivce je poměrně novodobý zvyk, který obohatil myslivecké tradice v naší zemi. V podvědomí myslivecké veřejnosti se nesprávně tato ceremonie uvádí jako „Pasování na myslivce“. Myslivcem se člověk nestane po složení zkoušky z myslivosti a přijetím mezi myslivce. Myslivcem se člověk stane až po mnohaleté praxi, obětavému přístupu k ochraně přírody, citlivému přístupu ke zvěři a správnému provádění výkonu práva myslivosti Přijímání mezi myslivce je obdoba zvyků pocházejících z 19. století, tehdy byl tento slavnostní ceremoniál znám jako: „vyzbrojení“, „ozbranění“ a „přijetí v počet myslivců“. Celý ceremoniál má samozřejmě svá pravidla a zvyklosti. Přijímání mezi myslivce většinou provádí myslivecký hospodář, společně s předsedou MS a nejstarším myslivcem. Na stůl vyzdobený úlomky se položí myslivcova zbraň, borlice, tesák a přijímací glejt s myslivcovým jménem. Na zahájení celého aktu se troubí „Pozor! Pozor si dej !“. Myslivec přistoupí ke stolu a poklekne na pravé koleno. Zazní fanfára „Lovu zdar“. Uvedení ceremoniáři pomocí loveckého tesáku dávají symbolické údery na myslivcovo rameno s následující řečí: „ První úder k připomínce mysliveckých mravů platí, vždy a všude musíš je i nadál zachovati“ „ Druhý dávám k poctě české myslivosti, chraň ji vždycky s pevnou bedlivostí“ „ Třetí vedu jménem mysliveckých druhů, s přáním Myslivosti zdar buď vítán v našem kruhu“ Po ukončení ceremoniálu se troubí „ Halali“ a na závěr „ Lovu Zdar“ Následuje gratulace od všech přítomných myslivců a slavnostní přípitek. Přijímání mezi myslivce lze provádět pouze jednou za myslivcův život. Upomínkou na tento nezapomenutelný akt je přijímací glejt.

Post: 18 January 2024

Eliška Dvořák

Českomoravská myslivecká jednota: Jak se Evropané staví k lovu zvěře

Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře.
Hladinu veřejného mínění a diskusí občas rozvíří téma myslivosti a lovu zvěře. Nejlépe když se přihodí nějaká nešťastná událost či nehoda, nebo se alespoň někdo dopustí pytláctví. Myslivci pak v tom lepším případě čtou v diskusích pod články a na sociálních sítích spoustu negativních a myslivost zavrhujících příspěvků, mnohdy velmi vyhrocených.
V tom horším jim někdo zničí posed nebo jiné myslivecké zařízení, případně posprejuje auta na parkovišti během výstavy věnované myslivosti. Snadno vznikne dojem, že veřejnost myslivost a myslivce odmítá až nesnáší. Slabší povahy by se téměř mohly za svoji příslušnost k mysliveckému stavu stydět, místo aby na ni byli patřičně hrdí. Získat potřebnou kvalifikaci a složit potřebné zkoušky není vůbec jednoduché.
Obdobné zkušenosti mají myslivci a lovci z ostatních evropských zemí a o veřejném vnímání tohoto odvětví hospodaření v krajině se vedou diskuse na mezinárodní úrovni. S cílem zjistit, jak skutečně vnímá evropská veřejnost myslivost a lov zvěře zadala Evropská federace pro lov a ochranu přírody (FACE) ve spolupráci s partnerskými organizacemi mezinárodní průzkum veřejného mínění.
Průzkum byl proveden nezávislou agenturou YouGov v pěti státech Evropy a osloveno bylo více než 7000 respondentů. Důraz byl kladen na přijatelnost legálního lovu zvěře, domácího i mezinárodního, a také na uchovávání trofejí zvěře, získaných legálním regulovaným způsobem.
Výsledky průzkumu ukázaly, že většina občanů EU lov akceptuje. 77 % respondentů souhlasí s lovem a uchováváním trofejí, nebo je neutrálních. Pouze 23 % bylo proti.
Z výsledků průzkumu rovněž vyplývá, že snahy o zákaz dovozu trofejí, které proběhly v několika národních parlamentech členských zemí a byly zdůvodňovány požadavkem veřejného mínění, nemají reálný základ a nejsou veřejností podporovány. Takové omezení lovu by naopak mělo negativní dopad na ochranu přírody, místní komunity, ekonomiku a biologickou rozmanitost.
V informačním dokumentu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se uvádí, že "lov zvěře může přinášet a přináší kriticky potřebné pobídky a příjmy pro vlády, soukromé subjekty a podniky a komunitní vlastníky půdy, aby zachovali a obnovili divokou zvěř jako způsob využití půdy a prováděli ochranářská opatření."

Českomoravská myslivecká jednota: Jak se Evropané staví k lovu zvěře Nový mezinárodní průzkum veřejného mínění odpovídá na otázku, jak evropská veřejnost vnímá lov zvěře. Hladinu veřejného mínění a diskusí občas rozvíří téma myslivosti a lovu zvěře. Nejlépe když se přihodí nějaká nešťastná událost či nehoda, nebo se alespoň někdo dopustí pytláctví. Myslivci pak v tom lepším případě čtou v diskusích pod články a na sociálních sítích spoustu negativních a myslivost zavrhujících příspěvků, mnohdy velmi vyhrocených. V tom horším jim někdo zničí posed nebo jiné myslivecké zařízení, případně posprejuje auta na parkovišti během výstavy věnované myslivosti. Snadno vznikne dojem, že veřejnost myslivost a myslivce odmítá až nesnáší. Slabší povahy by se téměř mohly za svoji příslušnost k mysliveckému stavu stydět, místo aby na ni byli patřičně hrdí. Získat potřebnou kvalifikaci a složit potřebné zkoušky není vůbec jednoduché. Obdobné zkušenosti mají myslivci a lovci z ostatních evropských zemí a o veřejném vnímání tohoto odvětví hospodaření v krajině se vedou diskuse na mezinárodní úrovni. S cílem zjistit, jak skutečně vnímá evropská veřejnost myslivost a lov zvěře zadala Evropská federace pro lov a ochranu přírody (FACE) ve spolupráci s partnerskými organizacemi mezinárodní průzkum veřejného mínění. Průzkum byl proveden nezávislou agenturou YouGov v pěti státech Evropy a osloveno bylo více než 7000 respondentů. Důraz byl kladen na přijatelnost legálního lovu zvěře, domácího i mezinárodního, a také na uchovávání trofejí zvěře, získaných legálním regulovaným způsobem. Výsledky průzkumu ukázaly, že většina občanů EU lov akceptuje. 77 % respondentů souhlasí s lovem a uchováváním trofejí, nebo je neutrálních. Pouze 23 % bylo proti. Z výsledků průzkumu rovněž vyplývá, že snahy o zákaz dovozu trofejí, které proběhly v několika národních parlamentech členských zemí a byly zdůvodňovány požadavkem veřejného mínění, nemají reálný základ a nejsou veřejností podporovány. Takové omezení lovu by naopak mělo negativní dopad na ochranu přírody, místní komunity, ekonomiku a biologickou rozmanitost. V informačním dokumentu Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN) se uvádí, že "lov zvěře může přinášet a přináší kriticky potřebné pobídky a příjmy pro vlády, soukromé subjekty a podniky a komunitní vlastníky půdy, aby zachovali a obnovili divokou zvěř jako způsob využití půdy a prováděli ochranářská opatření."

Post: 12 February 2024

Eliška Dvořák

První ročník Pytlácké noci v sále Bušovické hospody uspořádaly Český svaz ochránců přírody v Rokycanech a Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty. Přípravě této  humorně laděné myslivecké akce předcházela pečlivá příprava sálu i bohaté tomboly, na kterou spojili své síly ochránci s myslivci, věnovalo několik spolků i jednotlivců.  

„Všichni, kteří podpořili Pytláckou noc, tak dali jasně najevo svoji podporu oběma pořadatelským organizacím, které na Rokycansku úzce spolupracují. A je i chvályhodné, že jednotlivé myslivecké spolky chápou i úlohu okresního subjektu jako svoji důležitou součást a podporují jej nejen zvěřinou do tomboly, ale i pořádáním nejrůznějších kynologických akcí. I za to jim patří velký dík,“ uvedl předseda ZO ČSOP Rokycany Pavel Moulis.  

Před osmou hodinou večerní se příjemně vytopený sál začal zaplňovat nejen samotnými myslivci, ale především nemysliveckou veřejností, což je zcela jistě dobrou zprávou pro pořádání podobných akcí. Nemyslivci se tak mohli přesvědčit o tom, že myslivost je nejen soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému, ale i významná spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. 

Krátce po osmé hodině následovalo stylové zahájení loveckými fanfárami pěticí trubačů. Součástí zahájení byl nástup kynologů a jejich čtyřnohých přátel a sokolníků z rokycanského  střediska.  Sokolník Petr Moulis  seznámil přítomné s organizačními pokyny ohledně průběhu večera, kdy se   představili kynologové se svými čtyřnohými pomocníky, stejně tak  sokolníci se svými dravci. Velkým zážitkem bylo pro přítomné pasování na lovce jelení zvěře v podání Radima Šímy.

K mysliveckým plesům patří především zvěřinová tombola, která byla v letošním roce velice bohatá. Účastníci Pytlácké noci mohli vyhrát nejrůznější zvěř, což jistě přispělo k příjemně strávenému večeru, kde se potkala řada kamarádů, kteří se nejen příjemně bavili, ale i popovídali o problematice současné myslivosti.

První ročník Pytlácké noci v sále Bušovické hospody uspořádaly Český svaz ochránců přírody v Rokycanech a Okresní myslivecký spolek Českomoravské myslivecké jednoty. Přípravě této humorně laděné myslivecké akce předcházela pečlivá příprava sálu i bohaté tomboly, na kterou spojili své síly ochránci s myslivci, věnovalo několik spolků i jednotlivců. „Všichni, kteří podpořili Pytláckou noc, tak dali jasně najevo svoji podporu oběma pořadatelským organizacím, které na Rokycansku úzce spolupracují. A je i chvályhodné, že jednotlivé myslivecké spolky chápou i úlohu okresního subjektu jako svoji důležitou součást a podporují jej nejen zvěřinou do tomboly, ale i pořádáním nejrůznějších kynologických akcí. I za to jim patří velký dík,“ uvedl předseda ZO ČSOP Rokycany Pavel Moulis. Před osmou hodinou večerní se příjemně vytopený sál začal zaplňovat nejen samotnými myslivci, ale především nemysliveckou veřejností, což je zcela jistě dobrou zprávou pro pořádání podobných akcí. Nemyslivci se tak mohli přesvědčit o tom, že myslivost je nejen soubor činností prováděných v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři jako součásti ekosystému, ale i významná spolková činnost směřující k udržení a rozvíjení mysliveckých tradic a zvyků jako součásti českého národního kulturního dědictví. Krátce po osmé hodině následovalo stylové zahájení loveckými fanfárami pěticí trubačů. Součástí zahájení byl nástup kynologů a jejich čtyřnohých přátel a sokolníků z rokycanského střediska. Sokolník Petr Moulis seznámil přítomné s organizačními pokyny ohledně průběhu večera, kdy se představili kynologové se svými čtyřnohými pomocníky, stejně tak sokolníci se svými dravci. Velkým zážitkem bylo pro přítomné pasování na lovce jelení zvěře v podání Radima Šímy. K mysliveckým plesům patří především zvěřinová tombola, která byla v letošním roce velice bohatá. Účastníci Pytlácké noci mohli vyhrát nejrůznější zvěř, což jistě přispělo k příjemně strávenému večeru, kde se potkala řada kamarádů, kteří se nejen příjemně bavili, ale i popovídali o problematice současné myslivosti.

Post: 16 February 2024

Eliška Dvořák

Filter


Sort by

Country

City