Zámek Blatná – All 19

News

Zámek Blatná patří k významným mysliveckým památkám díky své expozici sbírek loveckých trofejí, loveckých zbraní, gotických nástěnných maleb s loveckými náměty. V zámku můžete nalézt lovecký salón i odkaz věnovaný F. d.Estemu.

Dnešní zámecký soubor Blatná patří nesporně mezi stavebně-historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého durhu u nás. Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se řadí ke klenotům mezi hradními komplexy. Vedle Švihova a Červené Lhoty je jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel v České republice. Stavebně historický vývoj učinil z tohoto objektu pozoruhodnou ukázku uměleckých slohů minulých staletí, a protože se během svého vývoje nacházel převážně v držení významných šlechtických rodů, byla Blatná místem, kde se rodily a přetvářely dějiny střední Evropy.
Zámecký park s rozlohou 42 ha patří k nejpůvabnějším místům v regionu. Veřejnosti je celoročně přístupný, lidé tento park navštěvovali už za dob Ferdinanda Hildprandta. Původní oboru nechal začátkem 19. století upravit v přední části ve stylu anglického parku František (Franz) Hildprandt. Zadní část parku byla uchována v původní podobě se "sejpy" (pozůstatky dávných rýžovišť zlata), porostlými letitými stromy. 

Oblíbenou atrakcí zámeckého parku je početné stádu daňku skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou velmi krotcí, stejně jako hejno pávů. Ozdobou parku je mnoho letitých dubů. Nejznámější z nich, památný dub královny Johanky, pod kterým prý ráda sedávala a kde se setkala se svým budoucím manželem, králem Jiřím z Poděbrad, však padl v osmdesátých letech 20.století. Dub, jenž měl v průměru 180 centimetrů, byl přes 800 let starý a 30 metrů vysoký.

Zámek Blatná patří k významným mysliveckým památkám díky své expozici sbírek loveckých trofejí, loveckých zbraní, gotických nástěnných maleb s loveckými náměty. V zámku můžete nalézt lovecký salón i odkaz věnovaný F. d.Estemu. Dnešní zámecký soubor Blatná patří nesporně mezi stavebně-historicky nejhodnotnější a architektonicky nejvýznamnější památky svého durhu u nás. Svou dlouhou historií, svébytnou architekturou ve vzácně dochovaném prostředí parků a vodních ploch i současným stavem se řadí ke klenotům mezi hradními komplexy. Vedle Švihova a Červené Lhoty je jedním z nejzachovalejších vodních panských sídel v České republice. Stavebně historický vývoj učinil z tohoto objektu pozoruhodnou ukázku uměleckých slohů minulých staletí, a protože se během svého vývoje nacházel převážně v držení významných šlechtických rodů, byla Blatná místem, kde se rodily a přetvářely dějiny střední Evropy. Zámecký park s rozlohou 42 ha patří k nejpůvabnějším místům v regionu. Veřejnosti je celoročně přístupný, lidé tento park navštěvovali už za dob Ferdinanda Hildprandta. Původní oboru nechal začátkem 19. století upravit v přední části ve stylu anglického parku František (Franz) Hildprandt. Zadní část parku byla uchována v původní podobě se "sejpy" (pozůstatky dávných rýžovišť zlata), porostlými letitými stromy. Oblíbenou atrakcí zámeckého parku je početné stádu daňku skvrnitých, kteří se zde volně pasou a jsou velmi krotcí, stejně jako hejno pávů. Ozdobou parku je mnoho letitých dubů. Nejznámější z nich, památný dub královny Johanky, pod kterým prý ráda sedávala a kde se setkala se svým budoucím manželem, králem Jiřím z Poděbrad, však padl v osmdesátých letech 20.století. Dub, jenž měl v průměru 180 centimetrů, byl přes 800 let starý a 30 metrů vysoký.

Post: 19 January 2024

Eliška Dvořák

František Ferdinand d´Este jako vášnivý lovec 
Zámek Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem r. 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, 4 bránami a padacím mostem
Současnou podobu však zámek dostal až na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek i s celým panstvím od Lobkoviců koupil František Ferdinand d´Este, od r. 1896 následník císařského trůnu, který byl vášnivý lovec.
V rámci prohlídky, proto můžete vidět, mimo jiné sbírku jeho zbraní, loveckých trofejí i jeho soukromé pokoje.

František Ferdinand d´Este ulovil za svůj život téměř 300 000 (uvádí se 274 889) kusů zvěře.

Na zámku je asi 1,5 % těchto trofejí, tj. 4055 trofejí  - z toho v lovecké chodbě na 1. prohlídkové trase je umístěno 860 trofejí a ve vitrině 3500 jeleních zubů – kelců;  v parůžkovém salonu na 3. okruhu je 1122 srnčích parůžků a v přilehlé věžičce je umístěno 154 kamzičích růžků, dále na jedné z chodeb ve 3. patře jsou trofeje s různými anomáliemi (např. srnci parukáři).

Většina trofejí je opatřena štítkem s datem a místem lovu, František Ferdinand je sám vlastnoručně instaloval.

K druhové skladbě loveckých trofejí:

jsou zde vycpaniny medvědů, 4 tygři indičtí, 4 levharti, zubři, dále buvolí rohy, nosorožčí kly, sloní oháňky a kuriózní předměty ze sloních tlap (popelník, odpadkový koš)
parohy jelení, srnčí, daňčí, 2 hlavy losa, mufloní toulce, hlavy antilop a gazel z Indie, hlavy kance a velké množství kančích zbraní
dále jsou zde vycpaniny a hlavy lišek, hlavičky vydry, jezevce, kuny lesní, tchoře, zajíce a velké množství tetřevích a tetřívčích tatrčí
různé druhy vycpaných ptáků: z dravců – orli, supi, káně, poštolky, luňák, krahujec; drop, husa velká, kachny, kormoráni, ibis, kolpík, krocan, koroptev, bažant, datel, ledňáček, sovy  a další druhy dnes už chráněných druhů ptactva

František Ferdinand d´Este jako vášnivý lovec Zámek Konopiště založil nedaleko svého rodového sídla Benešova kolem r. 1294 pravděpodobně pražský biskup Tobiáš z Benešova a to podle vzoru francouzských pevností, s válcovými věžemi, s parkánem, 4 bránami a padacím mostem Současnou podobu však zámek dostal až na přelomu 19. a 20. století, kdy zámek i s celým panstvím od Lobkoviců koupil František Ferdinand d´Este, od r. 1896 následník císařského trůnu, který byl vášnivý lovec. V rámci prohlídky, proto můžete vidět, mimo jiné sbírku jeho zbraní, loveckých trofejí i jeho soukromé pokoje. František Ferdinand d´Este ulovil za svůj život téměř 300 000 (uvádí se 274 889) kusů zvěře. Na zámku je asi 1,5 % těchto trofejí, tj. 4055 trofejí - z toho v lovecké chodbě na 1. prohlídkové trase je umístěno 860 trofejí a ve vitrině 3500 jeleních zubů – kelců; v parůžkovém salonu na 3. okruhu je 1122 srnčích parůžků a v přilehlé věžičce je umístěno 154 kamzičích růžků, dále na jedné z chodeb ve 3. patře jsou trofeje s různými anomáliemi (např. srnci parukáři). Většina trofejí je opatřena štítkem s datem a místem lovu, František Ferdinand je sám vlastnoručně instaloval. K druhové skladbě loveckých trofejí: jsou zde vycpaniny medvědů, 4 tygři indičtí, 4 levharti, zubři, dále buvolí rohy, nosorožčí kly, sloní oháňky a kuriózní předměty ze sloních tlap (popelník, odpadkový koš) parohy jelení, srnčí, daňčí, 2 hlavy losa, mufloní toulce, hlavy antilop a gazel z Indie, hlavy kance a velké množství kančích zbraní dále jsou zde vycpaniny a hlavy lišek, hlavičky vydry, jezevce, kuny lesní, tchoře, zajíce a velké množství tetřevích a tetřívčích tatrčí různé druhy vycpaných ptáků: z dravců – orli, supi, káně, poštolky, luňák, krahujec; drop, husa velká, kachny, kormoráni, ibis, kolpík, krocan, koroptev, bažant, datel, ledňáček, sovy a další druhy dnes už chráněných druhů ptactva

Post: 26 January 2024

Eliška Dvořák

Zámek Hluboká nad Vltavou
Hluboká je dnes významnou loveckou památkou. Zámek však nikdy loveckým hradem ani zámkem nebyl.

Již v dobách 1. světové války a druhé polovině 19. století sloužil jako základna pro pořádání tzv. hlubocké honební sezóny, která zde byla pořádána každoročně pro vybranou společnost Schwarzenbergů. 

Samotné hony trvaly 14 dnů a po roce 1907 pouze 6 dnů. 

Lovila se okolní zvěř drobná. Ve Staré oboře se pořádaly naháňky na zvěř černou, daňky a muflony. Do roku 1913 se zde pořádaly také parforsní hony. 

Samotný výřad ulovené zvěře spárkaté se konal na nádvoří hlubockého zámku.
 
Historie:

Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královsky majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1940 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. století byl dalším majitelem panství rod malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří.

O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 - 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn po vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

Zámek Hluboká nad Vltavou Hluboká je dnes významnou loveckou památkou. Zámek však nikdy loveckým hradem ani zámkem nebyl. Již v dobách 1. světové války a druhé polovině 19. století sloužil jako základna pro pořádání tzv. hlubocké honební sezóny, která zde byla pořádána každoročně pro vybranou společnost Schwarzenbergů. Samotné hony trvaly 14 dnů a po roce 1907 pouze 6 dnů. Lovila se okolní zvěř drobná. Ve Staré oboře se pořádaly naháňky na zvěř černou, daňky a muflony. Do roku 1913 se zde pořádaly také parforsní hony. Samotný výřad ulovené zvěře spárkaté se konal na nádvoří hlubockého zámku. Historie: Zámek Hluboká byl původně založen jako strážný hrad v polovině 13. století českými králi a jako královsky majetek byl dáván často do zástavy. V držení se zde vystřídalo několik šlechtických rodů. Mezi významné patřili např. Pernštejnové, kteří založili v roce 1940 nedaleký rybník Bezdrev, rozlohou druhý největší v Čechách. Významný šlechtický rod pánů z Hradce zakoupil hlubocké panství v roce 1561. O dva roky později nechali noví majitelé původní gotický hrad stavebně upravit na renesanční zámek. Koncem 16. století byl dalším majitelem panství rod malovců z Malovic, jako protestanti však přišli o majetek v roce 1619 a o čtyři roky později jako náhradu za válečné pohledávky získal panství od císaře Ferdinanda II. Habsburka španělský generál Don Baltazar de Marradas. Od jeho synovce v roce 1661 koupil Hlubokou Jan Adolf I. Schwarzenberg. Schwarzenbergové pobývali na Hluboké do konce roku 1939, kdy poslední majitel Dr. Adolf emigroval před nacisty do zámoří. O svůj majetek definitivně přišli zvláštním zákonem Lex Schwarzenberg v roce 1947. Díky velice dobře spravovanému majetku a rozsáhlým hospodářským aktivitám Schwarzenbergové hlubocký zámek dvakrát stavebně upravili, nejprve počátkem 18. století v barokním stylu, později provedli rozsáhlou rekonstrukci zámku v romantickém stylu nové gotiky v letech 1840 - 1871 včetně úpravy parku a okolní krajiny. Byl přestavěn po vlivem cest tehdejšího majitele, knížete Jana Adolfa II. Schwarzenberga a jeho manželky Eleonory, roz. princezny Liechtenstein, do Anglie. Hlavní předlohou projektu byl královský zámek Windsor. Přestavba byla započata podle plánů vídeňského architekta Franze Beera, po jeho smrti pokračoval hlavně v projektování honosných interiérů schwarzenberský stavitel Damasius Deworetzky.

Post: 22 January 2024

Eliška Dvořák

Filter


Sort by

Country

City