historie plemene – All 155

News

Historie Jack Russell teriéra začala v roce 1818 v Anglii, kdy kněz jménem John Russell (Jack) koupil fenu jménem "Trump" od místního mlékaře. Byla bílá s červenými skvrnami. Pasteur bral psy na lov, byl to jeho koníček. Snažil se vyvinout dokonalého lovce nor. Russell byl zkušený a nemilosrdný chovatel. Pečlivě vybíral štěňata, vybíral jen ta nejslibnější, podle jeho názoru se zbavoval těch špatných. Tato technika sloužila k formování vynikajících loveckých schopností u psů plemene Jack Russell Terrier. John chtěl k loveckému plemeni přidat více vzteku a agrese. Proslýchá se, že transfuzoval býčí a teriérskou krev. I v naší době se zachovali předci takto stvořených psů. Liší se trochu jinou barvou (místo červené mají černé skvrny), kousáním a zvýšenou agresivitou.
Russell byl kategoricky proti tomu, aby se jeho plemeno účastnilo výstav, což vysvětluje tím, že jeho psi byli stvořeni výhradně pro lov. Pasteur měl mnoho nepřátel a odpůrců, kteří říkali, že Trump nemá štěňata, a on sám byl opakovaně obviňován ze lži a prodeje psů.
Po Johnově smrti dostali psi název pracovní teriér, ale v roce 1930 se rozhodli pojmenovat plemeno po zakladateli. Psi byli chováni čistě pro lovecké účely, velebili se jako vynikající lovci lišek. Mnohokrát se snažili plemeno vylepšit křížením s jinými psy, ale došli k závěru, že tím Russell teriéři ztrácejí své nejlepší vlastnosti. Po nějaké době se plemeno objevilo ve Francii, Holandsku, Německu a Austrálii.

Historie Jack Russell teriéra začala v roce 1818 v Anglii, kdy kněz jménem John Russell (Jack) koupil fenu jménem "Trump" od místního mlékaře. Byla bílá s červenými skvrnami. Pasteur bral psy na lov, byl to jeho koníček. Snažil se vyvinout dokonalého lovce nor. Russell byl zkušený a nemilosrdný chovatel. Pečlivě vybíral štěňata, vybíral jen ta nejslibnější, podle jeho názoru se zbavoval těch špatných. Tato technika sloužila k formování vynikajících loveckých schopností u psů plemene Jack Russell Terrier. John chtěl k loveckému plemeni přidat více vzteku a agrese. Proslýchá se, že transfuzoval býčí a teriérskou krev. I v naší době se zachovali předci takto stvořených psů. Liší se trochu jinou barvou (místo červené mají černé skvrny), kousáním a zvýšenou agresivitou. Russell byl kategoricky proti tomu, aby se jeho plemeno účastnilo výstav, což vysvětluje tím, že jeho psi byli stvořeni výhradně pro lov. Pasteur měl mnoho nepřátel a odpůrců, kteří říkali, že Trump nemá štěňata, a on sám byl opakovaně obviňován ze lži a prodeje psů. Po Johnově smrti dostali psi název pracovní teriér, ale v roce 1930 se rozhodli pojmenovat plemeno po zakladateli. Psi byli chováni čistě pro lovecké účely, velebili se jako vynikající lovci lišek. Mnohokrát se snažili plemeno vylepšit křížením s jinými psy, ale došli k závěru, že tím Russell teriéři ztrácejí své nejlepší vlastnosti. Po nějaké době se plemeno objevilo ve Francii, Holandsku, Německu a Austrálii.

Post: 17 July 2023

Eliška Dvořák

Saluki je prokazatelně jedním z nejstarších psích plemen. První nástěnné malby, znázorňující stejně vypadající psy, pocházejí už z období 4000 let př. n.l. z oblasti dnešního Egypta. Mocní Egypťané byli vyobrazeni ve společnosti těchto psů. Spolu s kočovnými beduíny se Saluka postupně rozšířila po jejich obchodních cestách nejen do Súdánu, ale přes oblast Iráku až do Číny. Nomádi používali na svých cestách psy k lovu gazel, lišek a zajíců. Přestože muslimové psy pohrdají a považují je za nečisté, dostalo se Saluce zvláštní výjimky. Kočovníci si těchto psů velmi vážili a umožňovali jim spát ve svých stanech. Do Evropy se Saluki poprvé dostaly pravděpodobně s křižáky, vracejícími se z války na blízkém východě. Do Anglie byli první zástupci toho plemene přivezeni v roce 1840, ale s jejich cíleným chovem započala až roku 1895 Florence Amhest, která si přivezla první chovný pár. V roce 1923 byl založen klub plemene a zároveň došlo k mezinárodnímu uznání Saluki. Dnes patří toto ojedinělé plemeno mezi celosvětově rozšířené a i u nás je několik chovatelských stanic. Svou původní roli lovce již však Saluka většinou nezastává a je chována hlavně jako dostihový nebo výstavní pes, ale často také jen jako společník.

Saluki je prokazatelně jedním z nejstarších psích plemen. První nástěnné malby, znázorňující stejně vypadající psy, pocházejí už z období 4000 let př. n.l. z oblasti dnešního Egypta. Mocní Egypťané byli vyobrazeni ve společnosti těchto psů. Spolu s kočovnými beduíny se Saluka postupně rozšířila po jejich obchodních cestách nejen do Súdánu, ale přes oblast Iráku až do Číny. Nomádi používali na svých cestách psy k lovu gazel, lišek a zajíců. Přestože muslimové psy pohrdají a považují je za nečisté, dostalo se Saluce zvláštní výjimky. Kočovníci si těchto psů velmi vážili a umožňovali jim spát ve svých stanech. Do Evropy se Saluki poprvé dostaly pravděpodobně s křižáky, vracejícími se z války na blízkém východě. Do Anglie byli první zástupci toho plemene přivezeni v roce 1840, ale s jejich cíleným chovem započala až roku 1895 Florence Amhest, která si přivezla první chovný pár. V roce 1923 byl založen klub plemene a zároveň došlo k mezinárodnímu uznání Saluki. Dnes patří toto ojedinělé plemeno mezi celosvětově rozšířené a i u nás je několik chovatelských stanic. Svou původní roli lovce již však Saluka většinou nezastává a je chována hlavně jako dostihový nebo výstavní pes, ale často také jen jako společník.

Post: 26 October 2023

Eliška Dvořák

Odborníci z olomoucké zoo sestavili plemennou knihu pro siku vietnamského
Zoologické zahrady na celém světě loni na podzim chovaly 419 jedinců jelena siky vietnamského, který byl v přírodě vyhuben. Zjistili to odborníci při tvorbě plemenné knihy tohoto jelena, jejímž vydáním Světová asociace zoologických zahrad a akvárií pověřila Zoologickou zahradu Olomouc. Siku vietnamského chová 39 zoo, z toho 35 v Evropě. Druhé největší stádo siků vietnamských mimo Vietnam je v zoo Olomouc a čítá 25 jedinců, sdělil ČTK vědecký pracovník olomoucké zoo a koordinátor Evropského programu pro siku vietnamského Jan Pluháček, který je garantem plemenné knihy.
Plemenná kniha se používá pro přesnou registraci všech zvířat daného druhu chovaných v lidské péči. S pomocí této publikace lze v zoologických zahradách vytvářet chovné skupiny. Celosvětová plemenná kniha pro siku vietnamského byla poprvé sestavena v roce 1993 v Tierparku Berlín. V roce 2015 ji převzala ostravská zoo a loni přešla do Olomouce. Poslední vydání z listopadu 2022 obsahovalo údaje o 399 jedincích žijících v 35 evropských zoo a dvou zoologických zahradách ve Spojených státech.
Ulovení posledního divoce žijícího siky vietnamského bylo evidováno v roce 1974. „Naštěstí se v té době již choval i v zoologických zahradách,“ podotkl Pluháček. Evropské zoologické zahrady jsou podle něj významným útočištěm tohoto velmi vzácného jelena. Na jeho vymizení z volné přírody měl vliv lov pro maso i kvůli parohům, jež se používaly v tradiční čínské medicíně.
V Česku plemenné knihy publikuje ještě zoo v Děčíně, která se specializuje na kočku rybářskou. Plemenná kniha, kterou má na starost pražská zoo, je zaměřena na koně Převalského. „To je mimochodem vůbec nejdéle vycházející plemenná kniha v rámci zoo na světě,“ dodal Pluháček.

Odborníci z olomoucké zoo sestavili plemennou knihu pro siku vietnamského Zoologické zahrady na celém světě loni na podzim chovaly 419 jedinců jelena siky vietnamského, který byl v přírodě vyhuben. Zjistili to odborníci při tvorbě plemenné knihy tohoto jelena, jejímž vydáním Světová asociace zoologických zahrad a akvárií pověřila Zoologickou zahradu Olomouc. Siku vietnamského chová 39 zoo, z toho 35 v Evropě. Druhé největší stádo siků vietnamských mimo Vietnam je v zoo Olomouc a čítá 25 jedinců, sdělil ČTK vědecký pracovník olomoucké zoo a koordinátor Evropského programu pro siku vietnamského Jan Pluháček, který je garantem plemenné knihy. Plemenná kniha se používá pro přesnou registraci všech zvířat daného druhu chovaných v lidské péči. S pomocí této publikace lze v zoologických zahradách vytvářet chovné skupiny. Celosvětová plemenná kniha pro siku vietnamského byla poprvé sestavena v roce 1993 v Tierparku Berlín. V roce 2015 ji převzala ostravská zoo a loni přešla do Olomouce. Poslední vydání z listopadu 2022 obsahovalo údaje o 399 jedincích žijících v 35 evropských zoo a dvou zoologických zahradách ve Spojených státech. Ulovení posledního divoce žijícího siky vietnamského bylo evidováno v roce 1974. „Naštěstí se v té době již choval i v zoologických zahradách,“ podotkl Pluháček. Evropské zoologické zahrady jsou podle něj významným útočištěm tohoto velmi vzácného jelena. Na jeho vymizení z volné přírody měl vliv lov pro maso i kvůli parohům, jež se používaly v tradiční čínské medicíně. V Česku plemenné knihy publikuje ještě zoo v Děčíně, která se specializuje na kočku rybářskou. Plemenná kniha, kterou má na starost pražská zoo, je zaměřena na koně Převalského. „To je mimochodem vůbec nejdéle vycházející plemenná kniha v rámci zoo na světě,“ dodal Pluháček.

Post: 10 January 2024

Eliška Dvořák

Filter


Sort by

Country

City